|
|
Sušárny ovoce v přidružené lesní výrobě
Peterka, Lukáš
Cílem této závěrečné práce je zdůraznit výhody využití klasických sušáren v přidružené lesní výrobě, zjistit jaké typy sušáren existují, popsat je a navrhnout optimální řešení. Práce je zaměřena na konstrukce starých sušáren, které nepotřebují elektřinu či další fosilní energetické zdroje, můžeme je postavit na vlastním nebo pronajatém pozemku. Na základě získaných poznatků byl vytvořen alternativní návrh, který leze adaptovat dle časové, finanční a odborné náročnosti realizace. Práce obsahuje malou analýzu výkupu produktů přidružené lesní výroby. Zohledněná je i ekonomická stránka pro získání představy o nákladech a možném zisku. Cílem je tedy poskytnout inspiraci alternativního nebo dodatečného využiti sušáren pro majitele drobných i větších lesních pozemků. Hlavní přínos práce spočívá v alternativním návrhu sušárny, rozpočtu a plánu, který lze aplikovat pro lepší hospodaření.
|
|
|
Cesium-137 v lesních plodech
VRBOVÁ, Anežka
K významným umělým radionuklidům patří Cs-137, které se vyskytuje v životním prostředí, pocházející z testů jaderných zbraní, které se prováděly v atmosféře v 50. a 60. letech minulého století a z havárií jaderných elektráren, jako byla například havárie 4. bloku v Černobylu a nehoda na Fukušimě. Bakalářská práce porovnává množství Cs-137 a K-40 v různých druzích lesních plodů jako jsou např. plody brusnice borůvky, ostružiníku maliníku a ostružiníku křovitého. K jejich sběru byly vybrány lokality na Šumavě, kde došlo k významnému radioaktivnímu spadu po havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Polovodičovou spektrometrií gama byla měřena hmotnostní aktivita Cs-137 a K-40. Měření vzorků probíhalo v suchém stavu (sušině) a hodnoty Cs-137, které byly naměřeny se pohybovaly od 1,143 Bq.kg-1 až k 500 Bq.kg-1. Při měření K-40 se hodnoty pohybovaly od 166 Bq.kg-1 do 1 280 Bq.kg-1. Rozdílné hodnoty v jednotlivých lokalitách jsou způsobené nerovnoměrnými dešťovými srážkami na našem území při průchodu radioaktivního mraku po havárii Černobylu. Jsou však patrné i rozdíly mezi druhy lesních plodů, které vykazují rozdílnou schopnost akumulace, která je zapříčiněna různými hloubkami kořenového systému a vlastnostmi půdy, ve které se rostliny naházejí. Hodnoty, které byly naměřeny, se porovnávaly se stanovenými limity a se zdroji záření, které nacházíme v našem prostředí. Naměřené hodnoty nejsou vysoké a vůči jiným zdrojům záření jde o zanedbatelný vliv, který nemá na naše zdraví velký dopad.
|
|
|
Metodika pro diagnostiku přítomnosti brusinky a klikvy ve zpracovaných produktech pomocí molekulárních SSR markerů: metodika pro praxi
Kučera, Ladislav ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup pro diagnostiku přítomnosti brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.) a klikvy (Vaccinum macrocarpon L.) ve zpracovaných produktech, například v čajích, nebo v ovocných složkách řady dalších potravinářských výrobků (džemy, rosoly, protlaky). Metodika vychází z faktu, že primární struktura DNA je typická pro každý rostlinný druh. Byly proto využity molekulární DNA markery, které charakterizují daný rostlinný druh délkovou variabilitou mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats). Metodika popisuje extrakci DNA z předpokládané matrice, dále sekvence a použití vybraných SSR markerů a postup vyhodnocení analytických dat. Metodu lze použití v běžně vybavené molekulárně-genetické laboratoři. Metoda je použitelná pro charakterizaci DNA izolované z jakékoliv části rostliny, plodů a z nich odvozených potravin či potravních doplňků. Popisuje postup a potřebné vybavení pro provedení analýzy. Doporučuje způsob hodnocení výsledků.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.